Duben 2009

Big teacher. Haha.

28. dubna 2009 v 16:06 | Šárka |  Den za dnem
Moji milí...
Postačí, když se ke krajskému kolu olympiády vyjádřím několika málo slovy. Nejhorší čeština, co jsem kdy zažila, vůbec mě to nenapadalo. Nebudu sama sebe omlouvat tím, že tam byli skoro samí gympláci a olympiáda byla stavěná jako státní maturita. Prostě mi to nesedlo.

Dneska jsem si vyzkoušela život učitelky. Kdysi jsme se s mojim matikářem vsadili, že za něj odučím den, kdy má nejvíce hodin. Bavilo mě to, první hodinu jsem byla na matice v 7.A, matika není muj obor, ale tohle téma jsem zrovna zvládala, tak jsem si hezky seděla místo na té tvrdé židli, kde sedím denně x hodin, na měkké učitelské. Chodila jsem mezi lavicema a říkala jim, co mají špatně, zatímco jeden počítal u tabule. Další hodinu jsem měla u nás ve třídě, připravila jsem si na ně pěkný příkládky a všechno jsem jim vysvětlila, doufám, že pochopili. A když byli drzí, tak jsem pohlavkovala, ale jen zlehka. Další hodinu mě čekal zeměpis opět v 7.A, to jsem zkoušela, ohromě mě to bavilo, být jednou v pozici toho, kdo se ptá. Potom jsem jim odvykládala Ameriku a udělala poznámky. Na 2 hodiny jsem měla volno, tak jsem se normálně učila a jako poslední hodinu jsem měla zeměpis v 9.A. Tam jsem se moc netěšila, chtěla jsem si vyzkoušet Radka( pokud vám nedochází, tak je to muj bojfréénd xD ) ale měl nějakej nohejbal. Tak jsem si vzala k tabuli nakonec jen tři. Musela jsem jim nakreslit slepou mapu Austrálie, takže jsem se s tim včera dělala jak blázen. Ale tvářili se, že se jim to docela líbí, smích.

To byl celej muj učitelskej den. Jak říkala mkoje přirodopisářka, když jsem se jí omlouvala, že nebudud na její hodině: ,,Bejt učitelem není těžký, když to děláš den. Ale za měsíc bys toho už měla dost." Což je pravda. Matikáři jsem se tak osvědčila, že ve čtvrtek za něj supluju matiku, protože jede na školení. Já jsem fakt měla jít na ten pedák xD Už od mala jsem snila o povolání učitelky, jaksi jsem pozapoměla na mé dětské sny při výběru školy...

Tomuhle se nic nevyrovná

13. dubna 2009 v 13:58 | Šárka |  Den za dnem
Nejlepší období mého života právě probíhá. Až neskonale a podivně nebo nápadně, jak chcete, se mi daří. Za 14 dní mám kraj v češtině, těším se, i když je velká pravděpodobnost, že budu poslední mezi těmi všemi gympláky. Já tam z vesnice, smích. Trochu ironie, ale jen tak se nedám.

Hlavně, dnes je muj nejhezčí den v životě. Splnil se mi sen! Muj životní sen!!! Já pojedu do PAŘÍŽE. Tak dloho jsem o tom snila. Miluji Paříž.. Ted je to skutečnost. Dostala jsem peníze na zájezd od babičky, za celých devět let na ZŠ. Prý hlavně za dobré výsledky a že mě vzali na školu. Oujé, tomuhle se nic nevyrovná. Když mi babička předávala obálku se slovy, že je to za dobré studijní výsledky, myslela jsem si, že mi chce dát nějaké peníze k přijetí na školu nebo tak.Ale timhle mi vyrazila dech, naprosto jsem to nečekala a padla jí do náruče. Brečela jsem radostí jak malá.

Už si to plánuju, ach, já uvidim Eiffelovku, Louvre, Sacre Coeur,...!!!! Budu pořád fotit. Budu pozorovat jejich životní styl, prostě všechno. Ach, ty moje milovaná Paříži, těš se. Bude to dokonalý, nezapomenutelný a jen moje..Paříži, miluji tě!!!

Předpokládám, že tahle radost ze mě jen tak nevyprchá..

Hehe

3. dubna 2009 v 11:18 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Velice inteligentní titulek. Jsem zase nemocná. Copak nemám, sakra, žádnou imunitu? Teploty... Jinak je mi dobře.

TOHLE MUSÍTE VIDĚT!! Ještě že tam nejsem s dudlíkem...