Červenec 2008

Strakonice- plavečák

31. července 2008 v 17:53 | Šárka |  Den za dnem
Svítíčko slunilo ehh totiž sluníčko svítilo a bylo nesnesitelné vedro. Co jiného se dá dělat než to, že vyrazíme na plavečák. Ráno v pul 9 jsme již stepovali na nádraží a čekali na vlak do Strakonic. Vlaky jsem měla jako vždy nastarosti já.Sedli jsme si do první třídy, nikde jinde nebylo místo a průvočí stejně nepřišel. Než otevřeli plavečák, museli jsme si sednout na lavičku a koukat na nějaký kluky, co se snažili dělat triky na kolech. Zábavné. Nemohla jsem si vzít fotátk, což mě znepokojovalo, tak mi Terka pujčila mobil a já fotila. Vevnitř jsme si našli místo a hned si přivlastnili 2 lavičky, já prohlásila:,,Je vidět, že jsme z Protivína. První co uděláme, když přijdem je, že kradem." Rozložili jsme naše osušky, namazali se a hurá do vody. Och, super to bylo! Jeden bazen byl velkej a vyhřívanej, další byl s tobogánem, na kterém jsme se mimochodem dost vyřádili. Potkali jsme tam holky z házený jak z Písku, i ze Strakonic. Jak je ten svět malej. Nejvíc nás pobavil Lukáš, který má sádru a koupal se s ní. Obalil jí dvěma taškama a izolepou. Moc to nepomohlo, když to sundal sádru mohl ždímat a prsty měl uplně bílý jak mrtvola. Koupila jsem si tam hranolky k obědu a ledovou tříšť. Pak se ovšem zatáhlo a nám začla být zima. Nechápu to, doted bylo hezky a když vyrazíme na plavečák tak se musí zatáhnout. Proto jsme na sebe rychle navlíkli naše oblečení a vyrazili na vlak. Ještě jsme se zastavili v nábytku, my s Terkou jsme si vybraly manželskou postel, smích.
zajímavé okamžiky:
*Moje spálená záda, kterých jsem si všimla až ve vlaku. ÁÁÁuuuu!! Že já se nenamazala.Což znamená že mám pulku těla červenou a další neopálenou, skvělý!!
*Terky vyfocený plánek, kudy máme jít. A Kačky nakreslenej plánek, kudy máme jít. Bylo mi řečeno, že pujdeme kolem Lidlu. První co jsem udělala, když jsme se vyhrabali z nádraží byla věta': ,,hele tamhle je Billa, to neni Lidl" xD Věta nedavajíc smysl.
* Fotila jsem Lukáše a jeho bílý prsty. Lukáš: ,,To si děláš prsty" xD ano, dělám si prsty:D:D
*Moje mokré tričko, které se mi umokřilo od plavek, já myslela, že to nepromočí. No jo, víte, co znamená myslet. Šla jsem s tim vtipně mokrym tričkem v místě mého hořejšku od plavek přes město, a tak jsem vymýšlela jak dám ruce aby to nebylo vidět. Bylo to komické.
*Lukáš stříknul vodu na Lucku a ona následně spolkla lízátko xD "ty si mě málem zabil s tebou už do vody nejdu" xD
* "Šári slintáš" "Cožeeee?" Sáhla jsem si na pusu a Tereza se začala smát, myslela tím moje umočené tričko.
*Šampóóóne!!
* Záchody TOI TOI a nesnesitelný smrad na nich..
Výlet docela dobrej, až na to, že nás zradilo počasí. Až na ty záda.. A fotky sem určitě dám, až mi je zašlou. A ty fotky z poutě sem nedám anebo je sem dám a ž pozdějc, copak já vim jak se to zmenšuje, budu muset poprosit mého vysoce inteligentního(narozdíl odemě) přítele.

Hot summer day.

29. července 2008 v 23:22 | Šárka |  Den za dnem
Až se mě někdo zeptá:,,Tak co jsi dělala o prázdninách?" Jediný, co budu moct vyprávět je, že jsem byla v nemocnici. Krásnej prázdninovej zážitek, ne? V srpnu prostě musim něco zažít.. V září bude mít určitě řída proslov v rozhlase. Bude mluvit k prvnáčkum, ale taky k nám. K nám devátákum. Nemužu tom uuvěřit, ještě nedávno nám přál všechno nejlepší do nadcházejících devíti let tady na základce, a ted nám bude přát hodně štěstí u přímaček. Ten čas letí!!!! Až moc rychle...:(
Ale už se mi stejská po škole, po tom jak nám náš matikář říká jaký jsme lemry a mě jak pořád vyvolává k tabuli a na zkoušení a říká mi, že jsem jednooký král mezi slepými a že to nestačí. Musim se podívat na učení, za ten měsíc se mi všechno vykouřilo z hlavy, grrrr! Vzpomněla jsem si na házenou. Na naše treninky v Protivíně. Na trenera. Kdyby tak šel vrátit čas. On nám vždycky při běhání říkal, že to nedělá pro svoje potěěšení, ale pro nás. Proč se někdy nejde vrátit zpátky? Stejně si uvědomíme, co jsme kdy měli, až když to ztratíme. Tento citát je bohužel pravdiví a já to poznávám na vklastní kůži.
Jsou hrozný vedra. Počasí si dělá co chce. Dneska jsme byli s Terkou v Písku na koupáku. A včera jsem se byla koupat v rybníku. Byla jsem obhlídnout teren na stanování, moc stanů tam nebylo. V Písku jsme si lehli do stínu a potom šli do vody. Byla studená! Ale osvěžení to bylo..A rehabilitace na moje koleno taky. A dala jsem si hamburger, colu a pak taky mojitovou zmrzlinu, žiju zdravě, no.. xD Večer jsem zašla ke Kačence na pokec, odešla jsem po desátj a mamka už mě sháněla i když jsem byla teprve na městě, řekla jsem jí, že už jsem ve výtahu, tak to dělám vždycky..
Taky bych sem mohla dát nákou uvahu anebo ne. Já nevim.. Radši dneska už nemyslim...

Pápá!

27. července 2008 v 22:14 | Šárka |  Den za dnem
Tak jsme se s poutí rozloučili... A naše město zase bude obyčejné a nudné, alespoň to tu žilo. Všude jsou ted odpadky. Ráno jsme byla na povinné procházce po stánkách, tak jsme se snažila vybrat mému nejdražšímu prstýnek a moje nadšení jaksi opadlo, když jsme zjistila, že on sáím si koupil dva. Ještě jsem mu dala perníkové srdce. Kolem těch stánků bylo lidí, že se tam nedalo ani chodit. Dala jsem si nudle a mojito jsem chtěla, ale asi měli jenom alkoholický.. Sobě jsem si nic nekoupila a ani mě to nemrzí. Lavici jsem měla většinu času zadarmo, když jsem tam šla s Radkem, tak mi to dala vždycky zadara.
A ted pozor, přečtete si něco nevídaného a neslýchaného.Musim vám sdělit, že jsem donucenim vlazla na ty SALTA. Tak comám dělat, když ten blázen to koupí dvakrát vrazí mi žeton do ruky a řekne at si vyndám všechno z kapec. Chápete to? Já? Ještě předtim jsem řekla Radkovi, jestli se pobleju tak mě má na svědomí a ten pouťák se mi smál, nevim proč. Když to rozjel křičela jsem asi nejvíc ze všech.. Bylo to hrozný! Už tam nevlezu!!!!!! Takový salta a ještě hlavou dolu. Já tam řvala: "ty vole, zastav to, maminko pomoc!" A to se mě ještě Radek ptá jestli se mi to líbí, vtipné! Kriste pane to musela bejt ostuda xD Všichni to tam fotili, protože to se jentak nevidí, já na takovej hroznej atrakci. Příště do toho nejdu, blbě mi nebylo, ale je to hrozný. Potom jsme šli já Tereza Radek a Lukáš na lavici. Byli jsme tam jenom my 4. Ona to roztočila hned od začátku. To byla nejrychlejší jízda co jsme kdy jela!!!! Málem jsem z toho vypadla a to jako, že vždycky jedu bez držení, tak ted jsme skákala metr vysoko xD Měla jsem dost!! A omlácený boky a ruce.. Ale stálo to zato! Spadla mi růže tak jsem se ohnula a Terka si myslela, že jdu zvracet. Pak jsme šli ještě naposledy, ale to nebylo rychlý. Poslední jízda lavice byla zadarmo pro všechny, ale já tam nešla, bylo mi blbě od žaludku, ne jako na zvracení, ale divně. To bylo taky rychlý, ale ten pouťák říkal, že to bylo pomalý, kdyby to dala na 4 tak se po****..
Aktuální pocity: Mám 4 růže heč, z pouti, heč xD Taky jsme byli na autodromu nejdřív jsem jela s bráchou a Radek a Radkovo brácha do nás pořád naráželi, au! No a potom s Radkem proti mamce a bráchovi, no bylo to zajímavý xD Ještě mám ten blbej pocit v žaludku a pořád se vidim na těch saltech. Dostala jsem perníkový srdce, velký! Jo, taky mě bolí páteř xD Asi už mě ta pouť tolik nebere jako dřív, ale zpestření prázdnin to bylo. Myslím, že jsme si to užili dostatečně, ted už zase bude v našem městě klid a vše se vrátí do starých kolejí.

Parkáni oujé

27. července 2008 v 13:26 | Šárka |  Den za dnem
V pátek jsme šli na Belveder na Parkány. Bylo tam lidí, jak na Václaváku. Kde se to mohlo v Protivíně vzít? Nedalo se tam ani chodit a ve frontě na pití se stálo hodně dlouho. Tak jsem to radši vzdala a poslala tam mamku. Jo, užili jsme si to. Měli dobrý písničky a dokonce jsem si zatancovala i s Radkovo mamkou xD I naše jsem vytáhla na parket. Brácha bbyl doma sám a zavolal si dědu a v pulnoci už naštvanej děda volal, že chce jít domu a my pořád nikde.
Včera jsme byli na pouti asi do pul 10, svezla jsem se na lavici, kterou mi ta ženská dala za darmo, když prej chodim se starostovo synem.xD Jelo to rychle, málem jsem z toho vypadla, ale líbilo se mi to, když je to pomalý, je to nuda. Potom jsme šli na Belveder, byla tam nějaká noc s rádiem kiss. Cestou jsme potkali dva divný chlapi, jedem povídal něco o nákejch partičkách, a že my jsme další partička. Myslím, že byl už slušně namol. Před Belvederem jsme potkali ještě jednoho, citace: ,,Holky, měl bych prosbu. Mám dvě kila.." To jsou lidi. Ten alkohol dělá s lidí debili! Na Belváči jsme si přivlastnili jeden stůl s lavicí, nebylo tam k hnutí ani nikde místo na sezení. Tak jsme jí přenesli z nějakého stanu jinam. Ti opilci tpomu nevěnovali pozornost. Byla tam ještě jedna zajímavá historka s opilým pánem který nám koupil 6 piv xD
Pouť mi hraje pod okny. Zachvíli tam jdu. Ráno jsme musela absolvovat povinou procházku s rodinkou kolem stánků. V těch šatech jsme se cítila divně, konečně zase kratasy a tričko!! Dneska je poslední den, tak si to užijem..

Pouť je tady!

24. července 2008 v 22:25 | Šárka |  Den za dnem
Konečně nevidim ty písmenka na internetu tak miniaturní. Bylo mi to divný, když se to všechno zmenšilo a já nevěděla jak jsem to udělala. Byl tu Radek a spravil mi to, je šikovnej narozdíl odemě. Už si budu pamatovat, že musím zmáčknout ctrl+kolečko na myši. Ou na to bych nikdy nepřišla.. Já a technika, ehm radši pomlčim. Televize mě nemá ráda od tý doby, co jsme s kámoškou koukali na nějaký video a něco tam na nás vylítlo a já se tak lekla, že jsem odjela na židli dozadu a následně shodila televizi. DVD mě také nemá rádo, mnou vybraný film bud nepřehraje a nebo se sekne. Tak do něj jednoduše bouchnu pěstí a ono se pak hned otevře.. To je moje metoda.. To doma nezkoušejte.
Tak už je u nás 2 nebo 3 dny pouť. Rozhodně je to zpestření, až na to počasí. Je pod psa. Zima, déšť.Rozhodla jsem se, že nebudu moc utrácet. Včera jsem byla jednou na lavici, kam mě pozval kámoš. Na muj vkus to bylo pomalý. A dneska jsem tam byla dvakrát. Muj žaludek totiž nevydrží nic jako je centrifuga, řetězák či tagada. Prostě nemužu chodit na tyhle věi, co se točí dokola jako kolotoč. Máme tu novou atrakci s názvem salta. Dělá to s vámi salta a ještě se tam nějak točíte vzhůru nohama, fuj, je mi blbě při pouhém pohledu. Nevím, jestli to mám vyzkoušet, nechci riskovat, že mi pak bude celej den blbě. Mňam, cukrová vata, vyhrála jsem sázku, a tak mi jí musela Tereza koupit. Já vim, kdy se vsadit, ne? xD Nejhorší je, že my sedíme u autodromu a tam hrajou písničku třeba typu Eva a Vašek(ano i tihle nám tam vyhrávají) a naproti je lavice, kde hrajou jenom rychlý písničky a další a další atrakce, to pak člověk neví, co dřív vnímat. Už mě z toho řevu bolí hlava. Zítra budu fotit, tak sem někdy fotky možná dám..

Eutanázie

23. července 2008 v 18:44 | Šárka |  Uvažuji, přemýšlím
Jsem zase jednou uvažovala..
Život není povinnost. Je to dar, se kterým si každý musí naložit, jak uzná za vhodné. Proto nikdy nepochopím, proč u nás není legalizovaná eutanazie. Máme právo se narodit,tudíž máme právo i zemřít. Když se někdo trápí a smrt je pro něj vysvobozením, nevidím důvod, proč nesmí být osvobozen od té bolesti. Žít je krásné, ale přežívat a modlit se za to, aby ten den byl náš poslední, nemá nikdo za potřebí. Když si pacient eutanázii přeje, mělo by se mu vyhovět. Jasně, dá se to zneužít(všechno se dá zneužít), ale mnoha lidem, kteří trpí nevyléčitelnými a bolestnými onemocněními, by to pomohlo.Je srdcervoucí koukat na jejich obličeje plné bolesti, které prosí o smrt…

Aktuální zjištění

22. července 2008 v 22:31 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Zjistila jsem, že jsem hrozný prasátko. Za tu dobu, co jsem jedla nanukáč(čokoládovej), jsem stihla umazat stůl, prostěradlo, svoje ruce a tričko. Na tričko mi to upadlo několikrát. Asi blbej den, no xD

I am a lazy girl. Ok?

22. července 2008 v 14:07 | Šárka |  Den za dnem
Pokud jste chtěli vidět, jak nechtěně ukrandnu košík z hypernovy a následně se spustí alarm a přiběhne ke mě ostraha, tak jste to právě prošvihli, měli jste se mnou ject v neděli do Budějc. Já si myslela, že ten alarm neni na mě a šla jsem spokojeně dál, copak mužu vědět, že ten košík se musí nechat u pokladny? Ten pán z ostrahy se na mě mile usmál a řekl:,,Co se stalo? Košík? Aha.." Strávila jsem dlouhou dobu v knihkupectví, to bych nebyla já, abych se nezačítala do knížek, které mě zaujaly. Ani na oblečení jsem nešla. Nakonec jsem si odnesla ulovky: Robert Erwin- Co oči nevidí a Ivan Kraus- Snídaně v poledne. Moje mamka mi s nadšením nabízela dívčí románky, ona čte jenom romány.. A já jenom znuděně odpovídala:,,Ale mami, vždyť víš, že z těhle knížek jsem už vyrostla.." Bratránek přijede na pouť nakoukla jsem do auta, kde seděl ve své autosedačce a povídal mi:,, Poď sem vedle mě do auta" Jsou mu 2. A říká "vole" :D Nevim, co ho to učí, ale odemě to nemá.. Já jenom kradu košíky.. Občas mi bratránek taky říká:,,Šáku mám lád. Honě!"
Pouťáci už postavili ty svoje žračky peněz, ted začali točit, slyšim je až sem! Zabrali nám celej plac před barákem, a najížděli sem v pulnoci, ten rachot musel zbudit všechny, včetně mě. Pak začalo brečet díte pod náma a spát se nedalo už vůbec, no stejně jsem nespala, jenom se pokoušela.
Dneska se mi nechce vůbec nic, venku hnusně, jako vždy. Tak budu spát a číst si. Jsem líná, ano přiznávám to.Špatná to vlastnost, měla bych s tim něco dělat.Ale stejně dneska nic nebudu dělat. Včera jsem byla na kole. Koleno to přežilo, jenom místy to pobolívalo, ale koho to zajímá. Potřebuju nutně sport, takhle dlouho jsem bez sportu ještě nebyla. V pátek jsou u nás na Belvederu Parkáni. Tak se tam chystáme. Dozvěděla jsem se pro mě ne příliš dobrou zprávu, že tam jde možná i moje mamka. Ale prej si mě nebude všímat, hahaha. Třeba tam nepude.
Jo taky my zdělila moje rodinka, že pojedeme na rodinnej výlet na Moravu za příbuznejma. Prejse zastavíme v Brně. Příbuzný máme v Blansku, Uničově.. Kdo si to má pamatovat, takovejch lidí, který ani neznám a oni patří do mojí rodiny..Ach, zase to podávání rukou a pusinkování lidí, které vidím poprvé vživotě anebo po dlouhé době. Už je slyšim:"Ale ty si teda vyrostla. Z tebe je velká holka" U každýho si dáme kafíčko a něco k jídlu a pak přijedeme jako bečky..:D Zábavné..
__________________________
A víte co? Už mě štve ten blbec, co k nám pořád volá na pevnou a když to zvednu, tak to položí!!!

"Dobrý den!" Vezměte si ze mě příklad xD

20. července 2008 v 13:26 | Šárka
Zdravím, Vás moji milí, drazí atd. Tak jsme se pozdravili, je to slušnost, víte? A já můžu zae začít plkat a plkat.
Včera jsme seděli s holkama na měste a šel tam takový pán, mohlo mu být tak k sedumdesáti. Měl modrou teplákovku. Tepláky vetažene tak, že je měl jako tříčtvrťáky a k tomu vysoké ponožky, očividně jde s modou, byl stylový xD A tak jsem se rozhodla, že ho pozdravím. Muj rozhovor s ním byl dosti zajímavý xD ´J=Já SP= sympatický pán nebo starší pán, jak chcete
J: Dobrýý den!(holky říkali, že jsem to řekla takovým tonem, jako bych ho znala už léta..)
SP se zastavil a chvíli na mě koukal, já s napětím čekala co z něj vypadne..
SP: Já se vás(nesnášim, když mi někdo vyká, grr) jenom zeptám.. My se známe?
Já: Ne, neznáme..
SP: Já jenom, že nejsem zdejší, tak jsem se divil. Ale to je slušnost zdravit starší lidi. Tak děkuju. Naschledanou.
Já: Naschledanou!
Holky se mi potom smály ještě dlouho, prý na mě tak koukal a jakým tonem hlasu jsem to řekla, to se nevidí. Ale aspoň vidíte, že jsem slušná a né nějaký buran, mužete si u mě udělat malé bezvýznamné plus xD Ten den jsme se s kamarádkou také dozvěděli, že máme hezký zadky, od nákejch cikánů. Já jim nerozumněla, ale Kačka mi to přeložila, potřebuju naslouchátka. Já odvětila, že kdybych jim rozumněla tak jim něco řeknu. Očividně byla kamarádka ráda, že jsem jim nerozumněla, asi bych jí zase udělala ostudu xD
Když jsme s kamarádkou vzdali to stanování s tim, že to přeložíme na srpen, tak se počasí umoudřilo.. Ono mi to dělá schválně. A příští tejden pouť, oujé!
Pořád čekám, kdy napíšu nějakej normální článek a stále nic, no máte se aspon na co těšit xD Jesti tedy to něco vůbec nědy přijde.
Tak buďte pozdraveni moji milí, drazí!!

Znáte mě?

18. července 2008 v 12:41 | Šárka |  Moje (ne)zajímavá osoba
Delší popis mé osoby na liter.cz...
Rozhodla jsem se, že pár řádků věnuji mé osobě. Nemyslím si, že jsem nějak moc zajímavá i když každý je svým způsobem nějak zajímavý. I já jsem známá díky některým věcem nad kterými lidé jen nechápavě kroutí hlavou a pár věcí za které mě chválí. Za můj největší životní úspěch považuji to, že jsem se narodila a narodila jsem se zdravá, mám 2 ruce, nohy fungující srdce a mozek. Do vínku mi byla dána kamarádskost, cílevědomost, někdy i inteligence. Nemyslím si, že jsem nijak zvlášť inteligentní, ale dovedu vést rozhovor na úrovni a bavit se o různých věcech, o všem si udělám vlastní názor a následně ho prezentuji. Dosud jsem nepochopila, jak jsem mohla mít na vysvědčení samé 1, když vlastně nic nevím. Ach, ta krátkodobá paměť. Občas muj mozeček zplodí něco smysluplného, ale musím konstatovat, že jsem líná, leč se mi to nepřiznává snadno..Také jsem ale drzá, tvrdohlavá, paličatá, nedočkavá a umíněná. Provokace a ironie to je moje. Já už jiná nebudu, každý se s tím musí smířit..
Snílek a optimista, který si chce užívat života naplno!Věčně vysmátá. Věčně smutná.. Nálady se u mě střídají jako na běžícím páse.
Pokud by někoho zajímalo, jak vypadám, nechť čte. Jestli ne, raději přestaňte. Nikdy jsem neměla ráda popis vzhledu. Postačí, když řeknu, že nepatřím mezi nejmenší, mám asi 176 cm. Postavu mám tak akorát, těch 7 let tvrdých tréninků házené, si mou postavu patřičně přizpůsobilo.Oči jsou snad modré, já nevím, nikdy jsem to nějak do hloubky nezkoumala, jestli jsou modrozelené nebo modrošedé nebo šedé, prostě modré. Mohla bych napsat jak momentálně vypadá moje koleno. Jsou tam dvě náplasti a za nimi se skrývají dvě sešité díry s nevyndanými stehy od operace. Myslím, že tam budu mít jizvu už navždy. Ani mě to nějak netrápí, dělat modeling se nechystám a v normálním životě by to neměla být překážka.
Co mám ráda?(ne v tomhle pořadí. Ironií je, že vybočuji z většiny. To co ostatní nemají rádi já naopak ano a naopak. Třeba u předmětů nebo učitelů. Hehe..)
Své kamarády, myslím ty opravdové kamarády. Společné procházky, záchvaty smíchu, prostě společně strávené chvíle, na které se nedá zapomenout a budou v mé mysli uchované navždy.
Mojí rodinu, což je samozřejmost a bylo by špatné kdybych k někomu trpěla nenávistí, vždyť já snad nenávidět ani neumím, spíše abych byla přesná, zatím mě k tomu nikdo nedonutil.
Být vzhůru dlouho dovčera a chatovat s mými nejmilejšími na icq. Čas strávený na počítači, respektive notebooku trávím většinou ťukáním nesmyslů do klávesnice, někdy z toho vyleze i něco kloudného. Nebo jen tak chatuju a surfuju.
Mojito a kafe- moje nejoblíbenější nápoje.
Fotografování. Já bez foťáku to se jen tak nevidí. Fotim vždy, když je nějaká zajímavá situace. Baví mě zachycovat zajímavé okamžiky a pak se na ně zpětně dívat a vzpomínat.
Čtení knížek.Nejoblíbenější mám asi Mechanický pomeranč,Dračí oči,Přežila jsem.. Hlavně né dívčí románky, z těch jsem už vyrostla!:) Čtu hodně ráda, ale musí mě ta knížka zaujmout. Asi i díky tomu jsem si ve škole oblíbila češtinu. Je to muj nejoblíbenější předmět. Mnoho lidí jí nemá rádo, ale já ano. Prostě je to krásný jazyk.
Francie. Miluju Francii, Paříž, ty nádherné památky. Jejich řeč je také krásná, chodila jsem na soukromě hodiny, ale téměř všechno jsem už zapomněla. Toužím po tom se tam někdy podívat. Paris, Je´t aime.
Asi se budete divit, když napíšu, že mám ráda školu.Netěším se na ten den, kdy budu muset mojí základní školu opustit. Vyrůstala jsem zde a zvykla si tu. Ono to přijde, už za necelý rok! Hodně jsem si oblíbila některé učitele a mám tam kamarády, proto bude těžké se loučit..Určité učitele mám opravdu ráda, vždy si na mě najdou čas a popovídají si se mnou o věcech, které mě zajímají..
Víte, já mám hodně věcí ráda, umím se radovat ze života a z každé maličkosti. Kdybych to měla na tento seznam vypsat vše, bylo by to moc dlouhé. Prostě mě baví žít!!
A co nemám ráda? aneb s čím u mě nezabodujete..(ne v tomhle pořadí)
Kouření. Fuj, já když vidim někoho s cigárem, tak je mi špatně. Dobře, ať si ničí svoje zdraví, to je mi ukradený ale ať ho neničí mě, tím, že kouří a já to dejchám.
Fialová barva, nemám jí rada..
Takový ty lidi, co píšou tim divným vypatlaným stylem( však vy víte jak) a ničí tim češtinu, takovej krásnej jazyk, Komenský se musí obracet v hrobě. Jejich IQ musí být asi jako houpacího koně.
Nerada se rozhoduji, jsem totiž váha, a tak hodně váhám než něco udělám. Potom ještě dlouho přemýšlím, jestli jsem to neměla udělat tím druhým způsobem.
Nemám ráda lež, faleš, namyšlenost, sobeckost a flegmatiky. Takový ty lidi, co čekají na víkend aby se už mohli ožrat a ten týden jenom přežívají. Vždyť život je tak krásný a stojí za to ho poznávat i z jiné stránky.
Nemám ráda, když něco musím. Slovo "muset" je mi nesympatické. A také nemám ráda, když mě někdo do něčeho nutí. Nerada se loučím a nerada slýchávám slova, nikdy, nesmíš a naposled… Zradu také nesnáším….
Jsem taková jaká jsem. Snad ještě dodám, že mě všechno zajímá. Neustále se ptám proč, co a jak. Chci to vědět a nedá mi to pokoj dokud se to nedozvím. Tak, to jsem tedy já, není to ještě zdaleka všechno o mně, ale aspoň část z mého života to je. Snad jste si obrázek udělali. Museli byste mě poznat osobně, abyste zjistili, jaké stvoření já jsem…

Dni ako komíny ako tulipány s dlhými nohami sú pred námi

17. července 2008 v 18:14 | Šárka |  Den za dnem
Tak za prvý, nesnášim blog.cz!!!!!!!!!!!!!!!! Nesnášim.. Napíšu článek a už nejsem tak blbá a skopíruju si to, potom se to sekne já najedu znova na blog.cz chci ten článek vložit, ale jaksi to nejde.. Chci někam jináám!!
Písnička z nadpisu mě zaujala. Poslouchala jsem jí několikrát dokola, dokud mě neomrzela. Byla jsem s holkama v Písku. Tereza si jela pro čočky a pro dárek svýmu klukovi. Já si koupila možná tak hambáč a colu. Já vim, žiju nezdravě, ale tak co... V autobude nazpátek bylo pno, tak jsem si musela sednout k nějakému neznámému pánovi. Nerada jezdim autobusy-málo místa..
Ráno mě vzbudil zvonek. Byl to muj bývalý spolužák a šel si pro fotky na CD. Vzbudil mě v 11. Byla jsem naštvaná a rozespalá. Ani jsem ho v kiukátku nepoznala, jak byl nalepenej na dveřích. A proto jsem hodně váhala jestli mám otevřít. Nakonec jsem to udělala a on se mě musel určitě leknout, no jo já po ránu xD Vůbec nevim, proč tak vyspávám, vlastně jsem ráda, že mě vzbudil, buhví do kdy ybch zase vychrupovala..
Je to špatný! Počasí je jako naschvál hrozný, prší a prší! Zrovna, když jsme mměli zítra ject stanovat na Pražák. Je to nefer.. Proč mi to děláš?Já chci aby bylo teplo!! Hrozný prázdniny, už aby byla škola. Začali se před našim barákem hromadit pouťáci, vůbec nechápu proč tak brzo, když stavět to budou až v pondělí..
Vůbec nevim, o čem psát. Jak by řekli umělci, nemám múzu. Nemám nápad na uvahu ani článek, prostě nic.Poraďte!! A jelikož nejsem umělěc, netřeba se tim znepokojovat.. Ale stejně...Chci psát a budu slavná novinářka xD Bla bla bla, odvěďte mě od toho počítače xD

Hej, oni mi zdražili nanuk!!!

15. července 2008 v 21:05 | Šárka |  Den za dnem
Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych něco sesmolila na blog. To máte radost, co? Ano sdílím tu radost společně s vámi.. Byla jsem v nemocnici na vyndání stehů. K mému velkému zděšení, čekárna byla poloprázdná. Takže jsme přišli na řadu celkem rychle, asi po čtvrt hodině( nový rekord). Stehy mi vyndala sestřička a ani to moc nebolelo, cože mě potěšilo. Ani mě nebolelo sundavání náplasti, ke které se mi přichytila kůže a nechtěla se pustit.Mám to koleno nějaký necitlivý.. Doktor mi řekl, že tam mám ještě výpotek(krev, voda) a když se to nevsákne tak mi to budou vytahovat, to už jsem jednou zažila, je to nepříjemný. Mám jezdit na kole a plavat. Každej doktor mi řekl něco jinýho, tenhle mi řek že plastika nebude nutná pokud nebudu mít to koleno nějak volný a nebudu hrát házenou, protože tam je riziko, že se to utrhne. No, počkám co mi řekne moje operující doktorka za měsíc. Mám v tom zmatek. To koleno je ošklivý, ty jizvy a ted tam mám takovou zelenou desinfekci, takže to vypadá fakt uchvatně xD
Došla jsem k pro mě šokujícímu zjištění. Vzala jsem si jako obvykle muj limetkovej nanuk v domění, že stojí 17 káče jako doposud. Měla jsem 20káčé a proto jsem vykulila oči když mi pani prodavačka naučtovala 21Kč. Nechápavě jsem jí oznámila, že ještě před chvílí to stálo sedumnáct káčé. Prodavačka mi naštvaně oznámila, že to bylo jenom do včerejška, a tak jsem poprosila Evu o 1Kč a potom mi ten nanuk ani nechutnal, kdybych věděla, že bude takhle drahej.. Ani to tam nenapíšou.. Lépe neřešit xD
Počasí je na nic a na nic. Prázdniny a skoro pořád prší, stojí to za houby. A jestli nám nevyjde na víkend na to kempování tak už se vážně naštvu!! Kdo umí kouzlit, prosim zařidte at je hezky pátek, sobota, neděle.. Děkuji xD A když už jste u toho tak rovnou celej příští tejden na pouť. Budu vám moc zavázána..
Zejtra pujdu do kina na Bobule. A plánuju vstávat až v 11. Dneska jsem vstávala už v 8 a to je nemožný vzhledem k tomu, že spát jsem šla ve 2 vnoci. Budu hezky spinkáát, pak na oběd k mojí babi a potom ven. OO jak jednoduchý den. Zase začnou ty stereotypy jako minulý prázdniny, kdy jsem doma sama a domu přídu až večer, takže se s mamkou vlastně nevidíme..
Mám v plánu se naložit do vany.. Oujééé s tim kolenem jsem se pořádně nemohla mejt, protože se nesmělo namočit.. Luxusnííí:))
Mimochodem, berle jsem už zahodila a dneska jsem byla poprvý bez nich. Jaký to krásný pocit. Bude se stejskat po mých kamarádkách :))

Bathory

12. července 2008 v 19:15 | Šárka |  Den za dnem
Musím vám sdělit moje zážitky z dnešního výletu so cinestaru. S mamkou jsme jeli do Budějc vlakem a potom jeli do cinestaru. Tam jsme si koupili lístky na film Bathory, vzkříšení čachtické legendy. Mělo to být o Čachtické paní, co se koupala v krvi panen, ale režiser říkal, že to pojal jinak. Ještě předtím jsme si sedli do cukrárny a já si dala malinové mojito, to byla dobrota, fakt mňaaaaaam, mojito je nej. Film byl dlouhý 2 hodiny, myslela jsem že mě to moc nezaujme, ale opak byl pravdou. Byl to skvělej film, taky nejdražší v Evropě. Opravdu mě to bavilo a ani chvíli mě to nenudilo, chvílemi to bylo i docela dojemné, třeba jak se ta čachtická paní loučila se svym synem a potom jak jí neprávem zatkli za to že zabíjela dívky, prosila boha o smrt a nakonec uhořela a zpívala žalm. To musíte vidět, ten film je skvělej!! Doporučuju. Moc mě to zaujalo.. Nejlepší film co jsem v poslední době viděla.
Potom nám vlak ujel doslova před nosem, tak jsme šli do Mercury, tam jsem si koupila nové žabky a rifle. Mám z nich radost. Na večeři mi mamka koupila kebab v tortile, ten já miluju. Snědla jsem si ho ve vlaku, ale oni mě zradili, dali do toho nákej dresing a já následně pokapala celou sedačku ve vlaku a ty lidi co byly s námi v kupé jenom nevěřícně koukali, jak se neumim ani najíst xD Ten pán naproti mě byl očividně rád když jsem si odsedla naproti mamce, protože si sundal boty(!!!!) a natah si nohdy, ještě že jsme už vystupovali. Domá nás zastihl velkej liják, ale děda pro nás přijel abysme nemuseli jít ten kilák pěšky.. A ted si jdu přečíst knížku o Čachtické paní, kde to bude uplně jinak než ve filmu..
Prý byla Čachtická paní zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako největší vražedkyně všech dob. Ale kdo ví, jak to tenkrát bylo, jsou to legendy a nikdy se nedovíme pravdu...

,,Na co máš vůbec ty berle?"

11. července 2008 v 23:27 | Šárka |  Den za dnem
Dneska mi byla položena záludná otázka. Když jsme šli po městě já a Kačka, tak se mě Káťa zeptala, na co já mám vlastně ty berle, když většinu času jdu po svých. Já jí se zájmem odpověděla, že to je kvuli tomu, abych nemusela čekat hodinu, než mužu přejít silnici. Řekla jsem jí at sleduje a šla jsem k silnici. Tam jelo červený posche a v něm nějaký chlap, ihned zastavil. Já se na něj zakřenila a volala na Kačku, že to funguje. Jsme ráda, že už chodim, teda spíš pajdám, no, myslím, že už dlouho ty berle potřebovat nebudu.Huráá jdeme slavit, ale ne já sii na ně už zvykla, byly to kamarádky xD A dá se na nich hrozně rychle skákat, to je výhoda.. Dneska jsem je například nesla na ramenech nebo s nima jen tak mávala, dokud mě nezačalo píchat v koleni, pak jsem se zase opírala. Prej jsem s tim nebezpečná, tak nevím no.. xD Ale tomu nevěřte, jenom mrzačim lidi kolem sebe. Radek mi řek, že když mám berle já, tak je musí mít všichni, protože je mrzačim.. To neni pravdááá! xD
Zejtra asi pojedu s mamkou do cinestaru na nákej film s tou jak se koupala v krvi pannen. Jsem zvědavá, ale mamku to hrozně zajímá, přečetla i knížku, tak snad to nebude tak hrozný. V uterý na stehy a ve čtvrtek nebo v pátek stanováát a potom pout. Super vyhlídky, snad to vyjde!
Joo taky jsem potkala našeho ředitele. Hned si mě všimnul, jako bych byla nějaká známá firma. A ptal se, co se mi stalo, tak jsem mu to vyprávěla a on, že to jsou ty házenkářský zranění. Docela mě to překvapilo xD
Taky jsem v tomhle tejdu byla už dvakrát na večeři v restauraci, tééda já si žiju, hlavně když to za mě oni platí xD Pokaždý jsem si dala kuřecí salát a mojito. Mojito miluju, tohle léto jsem na něm uplně závislá, vždycky vykoušu ty limetky až do poslední slupky. Mňam, to bych mohla pít pořád, už jsem měla i mojitovou zmrzku.. Úhmm.
Mějte se krásně a skládejte básně! xD

Oui, C´est moi..

10. července 2008 v 22:57 | Šárka |  Co fotoaparát zachytil
Tak jsem se rozhodla, že po delší době zase moje maličkost. Snad se neleknete!

Půjdeme na pouť- nepromíntáme xD

10. července 2008 v 21:47 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Před programem do kina:
Já: Hele, já jsem říkala Radkovi, že bysme mohli jít tady na to: pouť-nepromítáme.(smích)
Eva: No počkej, ale tady o tom nejsou žádný informace, jenom datum tu je..Co to je za film..
Já: smích
Eva: Ale počkej to znamená jako že je pout a oni nepromítaj, chápeš?
Já: Jo, jenomže tady si to nepochopila ty, já to myslela jako ze srandy. (smích)
Eva. Grrr aha mě to dneska nedochází..

Moji drazí....

10. července 2008 v 16:04 | Šárka |  Den za dnem
Moji drazí internetoví kamarádi a prostě i normální kamarádi..
Tak ráda bych zhodnotila a do pár řádků sepsala události nejbližších dnů, ale nemohu, protože si nic nepamatuju. Snad jen, jak jsem jela do nemocnice na vyndání stehů. V nemocnici jsme si vzali pořadové číslo kde stálo 33 a na řadě bylo asi 22. Řekla jsem, to je tak na 2 hodiny. A taky že bylo, bylo to na 3 hodiny. Do ordinace neustále lezly lidi bez pořadových čísel a taky tam pořád chodili náky simulanti z táborů, že je bolí za krčkem a bolí je kolínko.. Ach, chudáčci. Někteří lidi tm čekali už od 7! A pak se naštvali a dožadovali se spravedlnosti. Po 3 hodinách jsme přišli na řadu a v ordinaci byl takový malý neznámý pan doktor. Nebyl mi sympatickej a řekl mi, že to na stehy ještě neni. Víte, já jsem tam jela a čekala 3 hodiny kvuli tejhle jednej větě!!!!!! Miluju jejich system... Opravdu!! Nejlepší ale bylo, jak všichni chodili s těma berlema takovou rychlostí jak šneci a já jediná tak rychle, taky na mě koukali nák divně a se zájmem xD Mamka na nich zkoušela chodit, ušla dva kroky a málem se přerazila. Asi jsem zázračné dítě xD Moji drazí rodičové by měli oslavovat!
Snažila jsem se vyjít schody u babičky s berlema, nakonec jsem to vzdala, berle zahodila a šla po svých. Už chodim s pomocí berlto znamená že neskáču), ale bolí to místy mě v tom píchá a tahnou mě ty vazy a děsně v tom křupe když jdu po schdech, to je nechutný. Co se dá dělat musim to rozchodit. Když jdu po ulici po chvíli mě to skákání přestane bavit a jdu normálně, ted jako moje chůze vypadá komicky, ještě s těma berlema ale neva xD Dokud to nezačne bolet jdu takhle furt..
A víte co, jdu ven at na mě ty báby drbny zase čumí a dohadujou se co mi je..Ale já k nim přidu a řeknu jim, že mám průstřel aby měli o čem kecat a drbat a pomlouvat.. At na mě všichni čumí, je mi to jedno.Ráda bych se rozepsala, ale stejně by se nikomu nechtělo číst moje výlevy, tak to radši neriskuju...

Haha, tady je někdo nešika..

7. července 2008 v 21:20 | Šárka |  Den za dnem
Víte jaký to je, jít po chodníku a skoro přepadnout na berlích dozadu? Víte jaký to je, několikrát se nešikovně bouchnout do stehů a pak následně nemoct spát, protože při každym pohybu to bolí? Víte jaký to je, skákat rychle na balkon dát andulku dovnitř, protože pršelo a já na ní zapomněla a potom tam uklouznout a stoupnout několikrát celou vahou na tu bolavou nohu? A víte jaký to je, když jdete zavřít střešní okna a stojíte jenom na jednej noze a málem se přerazíte? Víte jaký to je lezt z vany, uklouznout a slítnout na zem? A víte vy vůbec jaký to je dělat si ráno snídani a jít si pro jogurt, nest hov ruce s berlí a potom ho upustit a on se rozprskne po celym koberci a vy to pak musíte drhnout i s bolavim kolenem? Nevíte? Já jo, až moc dobře xD xD
S těma berlema je všechno tak složitý.. Mám pořád plný ruce s nima. Už je mám obalený něčim měkkym aby mě z toho tolik nebolely ruce. Ale zvykám si, už na tom skáču nák moc daleko xD
Dneska tu byl za mnou muj miláček, takže o 100% lepčí nálada..
A tady máte moje kolínko zalepený po operaci a ještě je tam trochu vidět ten křížek od centráku z nemocnice, aby věděli, jaký koleno mi maji operovat xD

Kemping?

5. července 2008 v 23:02 | Šárka |  Den za dnem
Zatím jsem trávila prázdniny s nudou a steskem po škole. Ano, možná si budete myslet, že jsem blázen a nenormální člověk, ale už je tomu tak. Chci do školy! S mym kolenem beztak nikam daleko nemůžu, nejdál na náměstí a to ještě stěží. Tak den trávim čtením,čtením, koukáním do počítače a skákáním o berlích. Dneska ve mně vzplála jiskřička naděje, že se bude alespoň něco dít. Domluvili jsme se s kamarádkou, že vyrazíme kempovat! Sbalíme stan a pojedeme do kempu s názvem Pražák! Budeme stanovat se všim všudy, dlufám že se nebudeme živit kořínky a lesními plody xD Už nás vidim, jak PAT a MAT. Snad to vyjde a moje koleno už bude v pořádku.
Pražák je kemp mého dětství, kam jsme jezdili společně s mými prarodiči a jejich kamarády, kteří také vzali vnoučata, pravidelně každé prázdniny. Babička s dědou s námi jezdili rádi a já se tam vždycky moc těšila. Všechno si pamatuju jako by to bylo včera. Rybník a klouzačku na kterou jsem se za ty leta nikdy neodvážila. Náš stan a jak jsem se jednou opařila a opařil se i muj nejlepší kamarád z dětství když jsem vytahovala lehátko ze stanu a shodila na něj vařič. Chudák. Ještě dneska to vidim před očima jak to přesně bylo. I co on udělal. Naše nekonečné vysedávání u ohně povídání si a zpívání. Věta pana Šimánka-Lidi vaří kdečo a já vařim lečo. Spaní ve stanu a divné zvuky kterých jsem se bála. Bob odvahy. Bylo to výdy nezapomenutelné. Babička s dědou byli užasní a byla s nima sranda, nezapomenu…
Bude pouť! Už se těšim, konečně oživení našeho stereotypního města. Sice si babičky budou zase stěžovat na hluk na městě, jako každý rok. Necháme tam komediantum nehorázné peníze a pak se divíme, že bydlí ve vilách. Ale je to přeci jednou za rok.. Konečně se něco bude dít a nebude nuda. Cukrová vata, lavice, centrifuga(tam bych nevlezla blé), řetězák, střelnice, stánky… Prostě všechno co k pouti patří. Už se těšim. Otázkou zůstává jestli se mám na co těšit, jestli budu mít ještě za 14 dní berle tak si to asi moc neužiju.
Skoro jsem dočetla knížku, kterou jsem dostala k svátku. Když čtu, jsem k nezastavení. Ale potom nemám co číst, když všechny knížky přečtu, to mi vadí.A než vyšimrám nákou další knížku, chvíli to trvá. Baví mě číst a nechápu toho, kdo nečte a jenom sedí u počítače a hraje ty svoje přihlouplý hry, to mu přece nic nedá…
Převčírem byl za mnou náš matikář a zeměpisář a přinesl mi bonbonieru a CD Celin Dion k svátku. Udělal mi radost, je hodnej.
A jezte meloun! Je výbornej a osvěží. Miluju melouny a stanování xD
A nakonec muj brácha s mym malym bratránkem Aleškem :)

Kašlu na tooooo!

5. července 2008 v 21:46 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Takže ted sem napsala mega dlpouhej článek, kterej měl i smysl, prostě jsem byla ráda že jsem za dlouhou dobu zas enapsala o událostech a pocitech a plánech.. Jenomže ten BLBEJ BLOG.CZ SSE VRÁTIL NA PŘIHLAŠOVÁNÍ A ČLÁNEK SE SAMOZŘEJMĚ NEULOŽIL. Normálně bych si ho zkopírovala, ale já chtěla ještě přidat fotku a ono se to seklo...ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
Mám strašněj vztek, ani nevíte jakej, nejradši bych ten počítač rozmlátila. Nesnášim internet! Tohle už neni možný...
Ne já už opravdu rezignuju... :( :/
_______________________________________________
Hm a hlavně, že tenhle blbej článek bez pointy a smyslu se uloží:/