Květen 2008

Osobnost měsíce

31. května 2008 v 17:01 | Šárka |  Napsala jsem..
Když nám nevyšly ty školní noviny tak to dám aspon sem. Udlěla jsem rozhovor s našim ředitelem..
Náš pan ředitel Křišťál- dvojnásobný děda, manžel, otec, skvělý fotbalista.. Ano, to je on, ten který dělá ředitele naší škole. Je to velký muž, který toho má hodně za sebou, lepšího ředitele si naše škola nemohla přát. Udělala jsem s p. ředitelem rozhovor, abych se alespoň něco dozvěděla o jeho osobním životě a škole…
S čím na této škole můžete být spokojen?
Tak v poslední době s chováním žáků. Nikdy nemůžu být spokojený, ale už mě nezlobí tolik jako dřív(smích).Poslední pedagogická rada byla klidná. Jsou hodnější.
Naopak, s čím jste nespokojen a co chcete ještě vylepšit?
Nespokojený jsem s výkony našich letošních deváťáků ve srovnávacích testech CERMAT..
Také nejsem spokojený se stavem této budovy-to dělají peníze.
Jak dlouho už jste ředitelem?
Nastoupil jsem 1.srpna 2000, tak to je 7 roků a půl.
Byl byste raději učitelem než ředitelem?
Občas jo!
Plánujete nějakou rekonstrukci?
Plánujeme rekonstrukce. Nevíme to ale jistě, jestli nám ty rekonstrukce vyjdou, protože
bohužel nejsou peníze.V současné době rekonstruujeme v pavilónu záchody, aby měli bezbariéroví přístup. Také bychom chtěli aby byl ve staré budově bezbariéroví přístup- to znamená výtah.Nejspíše by to bylo až za dva roky.
Plány ale máme veliké. Požádali jsme o 13 miliónů-samozřejmě ve spolupráci s naším městem. Chceme vylepšit počítačovou učebnu a také jazykovou učebnu, no a nakonec
lavice asi v devíti třídách.
Chceme také, aby místo jazykové učebny byla taková menší studovna, kde by se nainstalovaly počítače, kde by si žáci mohli dělat referáty, nebo úkoly.A jazyková učebna by byla místo letošní 6.C.
A nakonec by se vylepšila jídelna…
Jste spokojen se žáky ZŠ?
Letos se nám nedaří v olympiádách…Neměli jsme žádné medaile. Možná tomu žáci nedali moc a nebo ano, ale prostě to nevyšlo.
Jak se cítíte jako dvojnásobný dědeček?
Krásně. Když tu mám "kosí bratry" jsem spokojený.(smích)
Každý ví, že jste výborný fotbalista, jak se v této době věnujete fotbalu?
Já se v současnosti věnuji fotbalu tak, že jsem předseda svazu.
Také dělám trenéra a baví mě to, protože ti malí jsou šikovní. A když máte šikovné hráče, tak se vám dobře trénuje.
Zajímáte se ještě o jiný sport kromě fotbalu?
Sleduji všechny sporty- fotbal, hokej, basketbal,….
Ale nevěnuji se tomu fyzicky. Jsem na tom fyzicky totiž hodně špatně.(smích)
A poslední otázka: Prozradíte nám na sebe něco zajímavého??
Ke snídani mám rád polévku a nemám rád dušenou mrkev. (smích)

Nevim, co roupama

29. května 2008 v 19:26 | Šárka |  Den za dnem
Dneska moje nudění dosáhlo nejvyššího stupně. Je to otrava. Dneska jsem se tak nudila, že jsem objevila moje dvě flétny, na který jsem hrála asi ve 2. třídě, pak jsem na hodiny fletny tajně nechodila a našim tvrdila, že tam chodim, ano zlobivá holčička:D ne že jim to kecnete jo? Ještě doted to neví xD Vzala jsem si fletnu a šla na chodbu, aby naše sousedka, která na fletnu hraje a dycky mě z toho bolí hlava, viděla, jaký to je a jak se na to má hrát.. No i když něco jsem nezapomněla, docela jsem se obdivovala,ale něco se nedalo, ale ve směs mohu bejt spokojená s mojí pamětí:D Chtěla jsem najít nějaký noty a místo toho jsem našla francouzské lekce, co mi dali holky k narozkám. Zapomněla jsem co jsem původně hledala a šla si pustit fráninu. No, jsem v tom slabá ani zopakovat to po tej ženskej neumim:D Našla jsem taky knížku sudoku, když jsem byla pyšná na to, že jsem vyluštila už 2, přečetla jsem si nápis: od 8 let! Musela jsem se smát! Copak tohle vyluští 8letý děti? A počkat mě je 14 takže bych to měla mít za pár minutek a místo toho... No..Radši mlčim:D Pak mě ještě napadlo udělat si z fletny mikrofon, ale to jsem radši nezkoušela, chtěla jsem jít s bráchou hrát na počítač ale on se kouká na televizi. To neni možný co já vymyslim, když se nudim....

Citát

29. května 2008 v 15:47 | Šárka |  Z mé sbírky citátů..
I moudrý se stane hloupým, když na sobě přestane pracovat.

Trocha odpoledního přemýšlení...

29. května 2008 v 15:38 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Jo jo život je fakt krásnej, ovšem pokud nejste nemocní v krásnym počasí a neužíráte se doma že nemužete ven se svym nejmilejšim. Už jsem někdy říkala jak je užasnej? Ne? Tak ted to říkám:) On je tak chytrej a inteligentní, na všechny moje otázky má odpověd a to se mi líbí. Vtipnej je nejvíc se mi líbí jak říká: ,,Jéé!" Když mám něco novýho na sobě a hned si toho všimne a pochválí mi to. A nebo když ho provokuju a on se snaží dělat naštvanýho, ale nakonec to nevydrží. Líbí se mi prostě všechno, co říká, co dělá... Je dokonalej... S nim je mi vždycky dobře a i kdybych měla nejhorší náladu, on mi jí vždycky zlepší. Taky si se mnou hraje na reporterku, jako malá jsem tim všechny štvala, ale jeho to neštve, aspon to teda tak nevypadá.Nebo když na mě ráno čeká a jdem do školy a říká mi Šášulko. Je milej hodnej... Prostě můůůj:)

To mě zaujalo..

29. května 2008 v 13:04 | Šárka |  Co se do rubrik nevešlo
Kdysi jsem byla v Tescu a vždycky než moji drazí rodičové nakoupí tak se koukám na knížky. Zaujalo mě jich víc,ale chtěla bych hlavne TADYTU Mamka mi jí slíbila k svátku, tak snad:D
Taky jsem dneska koukala na net a zaujali mě články o koncetnrákách. ZDE a ZDE a jeden jsem si vytiskla z vyprávění jednoho pána co přežil TADY
Tak jsem se zase jednou nudila XD

Mám nebo nemám?

28. května 2008 v 18:16 | Šárka |  Den za dnem
Toť otázka. Dneska za mnou přišly holky z házený a přinesli mi papír, kde byl přestup a soustředění s Pískem. Písek to byly naše věčné rivalky, nesnášeli jsme se , něco jako Sparta a Slávie ve fotbale. Nechtěli jsme tam jít, ale ted každá z nás zjistila, že jí to chybí. Písečtí treneři přijeli k nám na treninnk a prý tam měli proslov a docela působivej. Ž epojedou na soustředění a že kdybysme měli problem s holkama tak máme přijít za nim a on to vyřeší. A že si zahrajeme všichni, protože jsme dobrý a tak. Tak ted nevím jestli jo nebo ne. Hrát chci, ale v cestě mi stojí ta moje operace s tim kolenem, budu pulku prázdnin mít v háji a nevim jestli v srpnu zvládnu běhat. Taky maji treninky pozdě a musely bysme dojíždět a nevim jak bych to stíhala se školou. Nevím.. Nerada se rozhoduju, neni to moje parketa....

Pomozte jim...

28. května 2008 v 9:52 | Šárka |  Napsala jsem..
Ty se vztekáš, když ti maminka dá k večeří něco jiného, než ti chutná. Oni jsou rádi za každé sousto. Můžeš chodit do školy, ale přesto nechceš. Oni tam chodí rádi. Máš počítač, televizi a jiné hračky, bez kterých už si to nedovedeš představit. Oni je nemají, ani nevědí co to je.
Ano, mluvím tady o hladovících a trpících dětech kdekoli ve světě. Je to hrozné, když si představím, že třeba v Americe se cpou hamburgerama a jinde lidé umírají hlady. Trpí tak moc, že se nechtějí probudit. Umírají na různé nemoci a nikdo jim nemůžee pomoci. Proč je ten svět tak nespravedlivý? Jak může někdo něco takového dopustit. Nemají peníze, aby chodili do školy, často musejí rodiče těžce pracovat, aby se alespon uživili. Žijí ve skromných příbytcích, pijí špinavou vodu, jedí jen to co je.
Naše rodina si adoptovala holčičku z Indie. Měla jsem z toho opravdu radost, protože jsem byla přesvědčená, že někdo naše peníze potřebuje víc než my. Jmenuje se Roopashree a je roztomilá a ve škole šikovná. Kreslí nám obrázky, ale za ní nám dopisy píše nějaká pani. Roopashreeina matka velice těžce pracuje, protože nemají otce, odešel od nich. Má také sestru. Platíme jí školné, chce být v budoucnu zdravotní sestšička, tak proč jí ten sen nesplnit? Naše peníze šly na dobrou věc. Posíláme jí různé dárky a sladkosti, ze kterých má vždy velkou radost. Věřte, je to krásný pocit...
Na světě je takovýhle dětí spoustu. Mělo by se jim pomáhat, oni za to nemohou, jsou bezmocné. Snad se Amíci přestanou cpát hamburgerama a dají jejich peníze na dobrou věc. Lidé by si měli pomáhat. Zkuste to a uvidíte že budete mít radost, že pomáháte tomu, kdo to opravdu potřebuje. Je to na Vás! Ale každou chvíli umírá nové a nové dítě, to se musí zarazit, ne? K čemu je potom to, že máme toik vynálezů a tolik vymožeností a jsme docela vyspelý svět, zatímco jinde umírají a trpí lidé. To přeci nesmíme dovolit.
Tuto situaci o našem "dokonalém" světě vystihla Pink svou písní Dear Mr. President. Dobře to vystihla a zpívá o všech problémech a prezident Bush s tim nic nedělá.. Dnešní doba je tak vyspělá a i přes to se to stává. Tak musíme doufat, že se to alespon někdy zlepší, mělo by... Ale to by se s tim muselo něco dělat a ne čekat, že se to udělá samo. Copak nikdo nemá špatné svědomí, že si žije tak dobře a oni nemaji nic?
Psala jsem slohovku ve školnim kole na tema: Tahle písnička se mi líbí... Psala jsem o Dear mr. President a zkritizovala jsem tam Bushe a pochválila Pink a byla jsem 2.:D
Z toho plyne, že skoro každý se má lépe než oni. Dokoce prý i zvířata se u nás maji lépe než děti třeba v Africe. Je to dobře?? Jasně že ne... Tak sakra, dělejme něco!

Moje dresy

27. května 2008 v 22:13 | Šárka |  Co fotoaparát zachytil
Tohle jsou moje dresy, musela jsem je vyfotit, je to řazeno od nejstarších, Ty první dva jsou památeční, jsou nejstarší a byly to naše začátky..
Taky naše první dresy..(nedávno jsem si je zkoušela když jsem je musela dát pryč a vypadalo to komicky, ale dřív nám to nevadilo:D )
8 forever!
Tyhle oranžový jsme měli společně ze žlutejma, ale ty žlutý nám nevyhovovaly. A tyhle oranžový toho pamatujou snad nejvíc...
A tyhle byly strašně velkýý! Já to měla jak šaty, prostě sme v tom plavaly všechny, ty sme zdědily. A nebyla osmička ach jo! Ale moc zápasů jsme v nich nehrály, tak 6 možná ani to ne...
Tyhle jsou ty co jsme měli s oranžovejma, ale byly nám brzo malý a nelíbily se nám, tda spíš holkám, oni sou od řezu a tam pracuje mamka, takže este aby se mi nelíbly:D
A to nejlepší nakonec..:( Muj nejoblíbenější a taky náš poslední. Mohly sme si ho nechat když tam máme přímení.. Škoda jen že už ho nikdy nebudu nosit...

Dnešní "nicnedělání"

27. května 2008 v 19:17 | Šárka |  Den za dnem
Tak mě to už začíná dost štvát ta moje nemoc, streptokoku vypadni už z mýho těla!!:D Venku je krásně to počasí přímo láká oblíct na sebe sukni či kratasy nějaký lehký tričko a vyrazit na procházku, konečně bych se zbavila mikiny a tamtěch dalších oblečků.. Jenomže já místo abych šla ven, trčim doma a koukám na tv nebo jesm na notebooku. Mám noční košili se žirafkou a ležim v posteli. Nuda to je. Dnešní filmy, co jsem sledovala byly všechny z Francie a z Paříže, když už jsme sledovala asi 4 film z Francie přišlo mi to divný, ale tim líp já miluju Francii a hlavně Paříž. Ve škole jsem si na lavici nakreslila Eiffelovku s nápisem J´aime Paris, i když nevim jestli je to dobře z mých dávných lekcí frániny si téměř nic nepamatuju. A když začali hrát i francouzké písničky, tak se mi ten den aspon trošku zpříjemnil. Celej den poslouchám TUHLE písničku, je úžasná výdycky jsem si jí chtěla stáhnout, ale nevěděla jsem jak se jmenuje, ještě že ted sleduju televizi... Tak marod se loučí a jde pokračovat v nicnedělání:D

O to stojí za zamyšlení

26. května 2008 v 21:13 | Šárka |  Z mé sbírky citátů..
KRÁSNÝ A PRAVDIVÝ...

Ach jo...

26. května 2008 v 21:07 | Šárka |  Den za dnem
Šárinka je nemocná. A tentokrát dost! Bolela mě hlava, v krku a ráno jsem měla horečku. Šla jsem tedy k doktorovi, nebyla jsem tam už rok, ok jsem nebyla nemocná¨! Já tak nesnášim doktory. V čekárně jsem čekala asi hodinu. Načež jsme zapomněli na ten blbej poplatek a tak se mamka vracela pro 30Kč. Jenom jsem otevřela dveře a už mi psal antibiotika, mám pocit že nic jinýho ani neumí. Jeho diagnoza mě poněkud naštvala, mám brát penicilin a v uterý přijít na kontrolu. Nejvíc mě dostalo to uterý, co já budu dělat tak dlouho doma! A co škola? Dneska jsme brali nákou novou látku z chemie a já jsem uplně vedle:D A doktor když se mi koukal do krku tak řek:,,To musí asi hodně bolet vid?" Néé vůbec jenom nemužu polykat a jíst:D Ach jo... Ležet, koukat na tv bejt na pc a učit se nic jinýhho mi nezbejvá. Možná budu psát uvahy nbo tak něco, nevím:(

"Šopingování" v Budějcích-foto

24. května 2008 v 21:08 | Šárka |  Co fotoaparát zachytil
Terka v šatičkách v Takku
Já v šatičkách
Oujé Hotel Gomel!
Taky Gomel, tam budu jednou bydlet:D
Sedláci ve městě:D:D
Terky tričko

"Šopingování" v Budějcích...

24. května 2008 v 20:56 | Šárka |  Den za dnem
Potřebovala jsem se nějak odreagovat, aproto jsme s Terkou vyrazily nakupovat do Budějc. Nejlepší okmažiky výletu:
*U nás na nádraží přijel náš vlak a tam nějaká pani s pánem nemohli otevčít dveře od vlaku a já je teda zvenku otevřela a ten pán: ÁÁ slečna je šikovnáá, děkujem" A já:,,No taky mám tatínka u dráhy ne?:D"
*Naše zkoušení nesmyslnejch bláznivejch oblečků a naše následný výbuchy smíchu.
*Šaty který se nám libili, vyfotili sme se v nich a mysleli, že stojí 500Kč ale nakonec jsme platili 300 oujé.
*Moje zkoušení asi stovky brejlí než jsem si konečně vybrala
*Tričko s nápisem: Help me! I m blond! Já ho vyzkoušela:D a vyfotila se v něm.. Ale já nejsem blondýnka oukej?:D
*Když jsme se mírně(no mírně, hodně) ztratili.. Terka: Pujdeme tudy já vim kudy.. Já: ne ale já to tady neznám, pudem tamtudy.. Nakonec jsme kviuli Terce došli na opačnej konec Budějc než jsme chtěli.. Pak jsme se vrátili tam odkud jsme vyšli takže několik kiláku jsme si zašli no..
*Zeptáme se týhle pani ta vypadá jako místní.
Prosimvás kudy se dostaneme do IGY?
Prominte já jsme z ukrajíny, já nevim ale to musíte....(nerozuměli jsme ani slovo)
Tak se zeptej támhlletý ta vypadá jako místní
Prosimvás kudy se jde do Igy?
Prominte já nejsem místní takže nevím.(:D:D já výtlem)
Tak tadytá se zeptáme..
Prosimvás kudy se dostanem do Igy?
No to jdete ale uplně na opačnou stranu, jděte tam a ptejte se na pražskou ulici, je to daleko..
Hele tak se zeptáme tadytoho ne?
Nee ten je divne a kluhá a divně čumí:D
Tak tohohle
Hm toho ne ten ted zahnul
A tyhle?
Néé ty ted lížou zmrzku nebudem je rušit
A tak těhle se zeptáme
Néé ty sou dva to je trapný (pak sme došli tam kde sme to poznávali)
*Dveře ve vlaku která se pořád zavírali a nikdo do nich nemoh nastoupit a naše výbuchy smíchu když se všichni snažili je otevřít a oni se pokaždá zabouchly i nákej chlap s reflexní vestou se je snažil otevřít ale taky se mu to zavřelo:D:D

Páteční den..

23. května 2008 v 21:04 | Šárka |  Den za dnem
Tak dneska se mi jako vždy nechtělo vstávat. Ale nakonec jsem se překonala. Céčko a áččko šli na nějaký pole plejt řepku místo školy a dostanou za to 5000 na výlet!! A my zase nic, protože naše zástupkyně řekla že si vybrala jenom sympatické třídy. První hodinu matika, v rozhlase hlásili že si maji třídní 5.,6.,7.,a 8. ročníků dojít pro pomůcky do kanceláře, náš matikář mě poslal do ředitelny abych jim řekla že třídní osmých ročníků jsou na poli a naše třídní v Anglii. Já mu říkala že oni to určitě ví, ale nedal na mě.Poslechla jsem ho ted y a šla do ředitelny oznámit zástupkyni,teda připomenout jí, že třídní jsou pryč. Ona mi řekla to co jsem čekala řekla: No my to víme je hodnej že nám to vzkazuje ale my to víme:D Takže skvělý no. Potom mi dal počítat nějakej nesmyslnej příklad, kterej jsem nevypočetla, sakryš, jak já mužu mít 1 z matiky? Místo ájiny jsme koukali na videeo v přírodáku a učitelka nás pořád napomínala že po nás nikdo nic nechce jenom abysme čuměli na tvc a stejně kecáme a hlavne my holky vepředu.. Tak když nás to nebavilo tak co.. O velký přestáce jsem před celou třídou říkala: Dneska budu na zemáku držet hubu aby mě zase nezkoušel.. Pak jsem šla za Vaškem a řekla mu muj pozdrav na něho: Čau Vášo! A poplácala ho po zádech, nevěděla jsem že mezitim přišel učitel a ten když to viděl tak řek: Ta má dneska nějak moc energie ne? Připomente mi že jí mám zkoušet at se jí ta energie vybije.. No chápete to? Já už nemužu dělat nic-:D Ale nakonec na to zkoušení zapomněl, díkybohu. Na občance se nás učitel ptal co chceme dělat, byl oto samý číšník, kadeřnice a kosmetička. já řekla že psychologii, práva nebo novinařinu a učitel řek, že to chce gympl. Co mi zbejvá:( Dostali jsme atlasy škol tak se tam kouknu až se ke mě dostane. Na kuchynkách jsme něco pekli, vypadalo to děsně ale chutnalo dobře:D Po škole jsem neměla co dělat, chybí mi trenink, no jo.
A zejtra nákupy v Budějkách s Terkou oujéé aspon se odreaguju!!
A v pondělí píšem velkou z hudebky a přírodáku a jesltli nedostanu z přírodáku 1 tak jsem v pr....!!!!!!

Nesnášim přírodák...

22. května 2008 v 15:53 | Šárka |  Den za dnem
Dneska byl hroznej den.. Ježiši! První hodina matika, musela jsem jít počítat na tabuli strašněj příklad, no hrozný to bylo, nakonec jssem se proplácala k výsledku. Angličtina v pohodě jako vždycky. Jenomže pak přišel přírodák, já ho nesnášim... Píšeme každou hodinu malý písemky z týhle jsem dostala _4 mojí první 4 za 2 nebo 3 roky. Ale je to jenom kvuli tomu že sme na tu hodinu co sme brali vylučovací soustavu byli v legolandu a kdo neni ve škole na předcházející hodinu nemusí psát písemku. Já neměla dopsanýani poznámky prostě nic.. Tak jsem jednu věc typla a ze dvou otázek teda pul otázky dobře.. Hmmm. Strašný a z tý co sme psali dneska budu mít ttak 3 jako to neni možný..... Čeština taky jako vždy v pohodě.. A z fyziky jsme psali, celkem lehký snad to bude 1 nebo 2. Na těláku jsme celou hodinu hráli vybiku no jo byla to nuda, pak když mě přestalo bavit vybíjení okolí, sedla jsem si na žíněnku nebo na zem, a dělala že sem zmražená. Měli jsme až do pul 4 to je fakt unavný chodit do školy tak dlouho jenom kvuli rodince. Tam jsme si rozdali věco co kdo bude dělat na sportovnim dni, já mám 800m běh a štafetu, no doufám že to koleno přežije.
Jediná pozitivní věc na tomhle dni byla, že jsem dostala od učitele takovej ten praskací igeliták jak je třeba u televizí apod. Jo baví mě to praskat a včera mi ho taky dal ale to mi ho moji přející spolužáci zničili. Ostatně to i dneska, nechápu to, když něco mám musí mi to vzít a praskat mi muj igeliták.. Docela to uklidnuje a to jsem potřebovala.
Už jsem říkala že nesnášim přírodák? Ne? Tak ted to křičim do světaaa!

Jéjé

21. května 2008 v 20:48 | Šárka |  Co fotoaparát zachytil
Trochu jsem si hrála. Né že bych se nudila, ale tak přírodák mě nebavil, tak jsem začala upravovat fotky. Dneska jsme konečně psali slohovku na uvahu a já si vybrala tema vztahy v rodině popsala jsem 2 stránky. Nic moc. Já věděla, že zase vybere blbý téma...

To bylo něco..

20. května 2008 v 16:59 | Šárka |  Z mé sbírky citátů..
Sfalerit, galenit, kyselina sírová H2SO4... HCl+H20->H3O+Cl...Fůůj chemie, radši toho nechám i když mám bejt zkoušená a napíšu co se mi stalo dneska. Byl to celkem zajímavej den, haha...
Tak ráno to začalo normálně, učila jsem se ještě před hodinou na test z literatury, ve kterém jsem zblbla co se dalo. Hlavně, že jsem bránila Vítězslava Nezvala, učitelka chtěla napsat jeho jméno a všichni jako že to neví a já jako šprtka jsem řekla: No takovej národní umělec a vy ho neznáte?? oni: no Šášulo... Pro dobrotu na žebrotu:D Další hodinu byla angličtina, ještě před hoinou mi učitel nabídnul housku, sakryš, že jsemm si jí brala, byla jak žvejkačka a on se mi potom tlemil jak to žvejkám:D Já věděla že si jí nemám brát. Byla jsem zkoušená ze čtení a překladu a dostala jsem 1,1. Na matice jsme dostali písemky kterou jsem měla za 1 a psali jsme další, která se mi moc nepovedla. Učitel mi řek, že kdybych se podívala na mlíko tak zkysne. Takly jsme s nim měli debatu na téma házená, takže místo matiky to šlo:D Fyzika, nuda jako vždy dostávali jsme laborky, co jsem já nepsala a průměr naší třídy byl 4,2 :D:D Zatímco ostatní třídy měla 2,3. Bože ještě, že jsem to nepsala. Písemku nám učitel odložil, když viděl naší práci v laborce, oo jak je lidský. Tělák, jo to jsme si mohli dělat co jsme chtěli protože učitelka se učila na státnice. Já s Terkou jako dvě aktivní sportovkyně jsme byly pořád v pohybu, volejbalovim stylem jsme si přihrávali a nakonec kopaly na bránu, asi se dám na fotbal, hehe:D:D A pak začala nejzajímavější hodina ZEMÁK:D
Učila jsem se na chodbě a koukala dolů do dalšího patra tam šel náš učitel a začal se na mě smát tak, že jsem se začala tlemit a ani učit sem se nemohla. Pak přišel do hodiny a řek at vyndám atlasy a já se ptala kde jsou a on mi řek: Hledej šmudlo.. Tak jsme hledala, rozdala je a donesla mu klíče a on prohlásil:,,Ty klíče si tam měla nechat ještě se tam budou atlasy vracet, no jo ti zamilovaní" Já mu odvětila že mu je tam někdo moh ukrást a dala jsem si je do lavice, aby to neviděl. Pak zkoušel a napsal jednomu klukovi jedničku místo pětky. A řek: No já mám dneska blbej den.. A pask přišla moje chvíle a na celou třídu jsem hlasitě řekla: Hmm a pak kdo je tady zamilovanej, že jo pane učiteli? Celá třída rázem vybuchla smíchy, i jedna učitelka a učitel mě vraždil pohledem a já říkala: Néé já už to nikdy neřeknu nezkoušejte mě!:D Samozřejmě že v dalším kole mě vyzkoušel(už asi po desáty a vždycky za blbý kecy:D ) Věděla jsem všechno až na jednu otázku, kterou jsem nevěděla z nepozornosti, teda já jí věděla ale to je nadlouho:D Hlavně že mám 1. Učitel řek, že jsem nejvíc zkoušenej žák na ZŠ ze zemáku. Když jsme odcházeli ze třídy někdo chtěl po učiteli klíče, aby moh zamknout skřín(já je měla v ruce schovaný) učitel začal zmateně hledat pokapsách a něco říkat jako že neví kde jsou. Pak se ptal mě a já řekla, že jsem mu je dávala, chachá. A pak jeden kluk mě prozradil, že j mám v ruce:( celý mi to zkazil, já ho chtěla ještě chvíli dusit za to zkoušení:D A učitel mi řek, že prej jsem mrcha, ale to neni pravda:DPak jsme šli na oběd. Potom byl seminář, s tím samým učitelem. Lízala jsem lízátko a odolávala jeho provokacím. Pak jsme dostala chut na polomáčený a nenápadně jsem jedla. Učitel to uviděl a odnes mi mojí tašku k oknu. Řek: Zavolám mámě a řeknu že při semináři žereš!!!" No jo no tak jsme měla hlad. Možná se toho stalo víc ale to už si nevybavuju, no jo já už radši budu držet hubu, jak jsem řekla učiteli a on: "mno chytrá!!!:D"
Tak a ted zase k tej blbej chemii..............áááááááááá

Tak "Čau"

19. května 2008 v 21:26 | Šárka |  Den za dnem
Dneska jsme šli na poslední trenink. Předtím jsem si vyndala všechny dresy a dala je do tašky ale předtím jsem si je na památku vyfotila a rozloučila se s nima. Při pohledu na ně se mi vybavila nějaká vzpomínka. Pamatují toho opravdu hodně.. Ale pak už jsem je musela uklidit a jít na trenink. Všichni byli jenom v džínách a nikdo neměl sportovní oblečení jako vždycky, byl to divnej pocit. Tak jsme tam tak seděli a nikdo nedával najevo, že je mu to líto. Když treneři přišli byli sklamaní že jsme to vzdali a nepřišli v kratasech ale v džínách, já a pár dalších holek jsme ale chtěli jít do haly a trenovat aspon s malejma a naučit je to co umíme apon to bude užitečný. Bylo vidět že trenerum to bylo líto, ale holky mě dostali prostě tam dali věci a odešli domu, jako by se nic nestalo, zůstali jsme tam 4... Slíbili jsme že budeme chodit až do konce. Bylo mi smutno když jsem odevzdávala muj míč s osmičkou namalovanou centrákem, ten míč co měl doma vždycky svoje místo, ted je prázdné. A v batohu už nikdy nebude.. Takový věci co mi přišli dřív normální a samozřejmý už nemám.. Když jsme tak byly v hale bez míčů bez nákolenek na kolenou, zastesklo se nám po normálních trenincích které jsme neměli rádi protože byli fyzicky náročné, alespon to k něčemu bylo. Ten dnešní trenink byl takovej neveselej, byl to smutnej poslední trenink na kterym sme zůstali 3 a trener a pak malý házenkářky... Tak jsem se tak koukala na ty malý házenkářky, možná to má budoucnost!! Zavzpomínala jsem jak jsme takle podobně začínali my a kolik jsme toho dokázali!!!
Pamatuju si jak jsem se snažila a poctivě chodila na treninky. Na jednom turnaji jsem pak dostala polštář za nejlepší hráčku a měla jsem z něj takovou radost. Mám doma ještě jeden a ten je taky za nejlepší hráčku ten mám dodneška. Taky si pamatuju jak jsme jednou prohráli a všichni jsme brečeli, jak jsme porazili slavii(neporazitelný družstvo) a naše slzy štěstí. Kašlu na to toho je tolik:D:D
"Tak teda čau..." Můžu tady psá donekonečna jak moc mi to chybí, ale s tim nic nenadělám...

Házená

17. května 2008 v 17:13 | Šárka |  Napsala jsem..
K házené mě přivedla moje kamarádka Terka. A za to jí patří velký dík, bez ní bych tohle všechno neměla. Když jsem šla na první trénink ani ve snu by mě nenapadlo, že se toho tolik stane a já se dostanu tak daleko. A tak roky plynuly a my jsme mezitím stihly vystřídat trenery a prošli jsme chvilkami štěstí ale i neštěstí. Ovšem naše úspěchy se určitě zapsali. Nejvíce si pamatuju naše úspěchy z Prague cupu, kde jsme vždy hráli výborně. Nebo naše přední místa na turnajích, zlaté medaile a poháry, ta sranda s trenerama,. Bude se mi stýskat, byly jsme skvělý tým, 7 let je přece jenom 7 let..
I když jsme na každym soustředění běhali jako blázni, bude mi to chybět. Treninky mi budou chybět. Radost z vítězství v důležitém zápase, to bych za nic nevyměnila.. Házená prostě byla součást mého života. Škola, trenink, to byl muj denní režim a o víkendech zápasy. Mám sice uplně udělaný oddělaný kolena a pujdu na artroskopii s nalomenim meniskem, ale i za to to stálo...
Tohle se nedá napsat to se musí zažít, já mám tolik vzpomínek a tolik momentů, které si vybavím.. Miluju házenou!!!!
Vzpomněla jsem si na náš pokřik co jsme používali dřív. Vymyslela ho moje mamka:
Jedna,dva, tří čtyři klus
My jsme holky jako lusk
Radujem se z pohybu
Dáme si i koblihu
Té musí být ale málo
Aby se nám dobře hrálo
Skok běh klus
Sport je naše plus
Hej,hej,hej Protivín je néééj!
Zpočátku jsme měli ale tyto:
Červená a žlutá to ví každý děcko
Holky z Protivína vyhrávají všecko
Hej hej hej Protivín je nej!
Červená a žlutá to ví každý dítě
holky z Protivína roztrhají sitě!
Když se řekne házená tak si vybavim všechno tohle, co jsem tu psala. Házená pro mě byla, je a vždycky bude sport číslo 1!! navždycky!!!!

Poslední zápas...

17. května 2008 v 17:08 | Šárka |  Den za dnem
Tak to mám za sebou. Poslední zápas za Protivín, který jsem si přála aby nikdy neskončil. Dala jsem si naposled do batohu dres, nákolenky,míč a pití a jela jsem. Vyhráli jsme 24:10, ale nikdo se neradoval. Všichni to věděli, že je to poslední zápas. Protivínské házenkářky.. Dokázaly jsme toho mnoho a ted to končí, těch 7 let je přece jenom 7 let. Mrzí mě, že už nikdy nebudu mít ten pocit, že jsem dala gol v nějakém důlěžitém zápase, už nebudeme jezdit na turnaje, kde byla strašná sranda a byli jsme tam všichni spoluL Můj milovanej dres už si nikdy neobleču, na zádech mám napsáno moje přímení a je žlutej. Je to nejhezčí dres co jsme kdy měli, ale bohužel už ho využívat nebudem.